Divergent

19. července 2014 v 1:09 | Arielle |  Recenze

Divergent - autorka Veronica Roth.


následující recenze neprozrazuje děj knížky

No jo. Hned, jak jsem si přečetla obsah a koukla na obal knížky, bylo mi jasný, že to bude asi něco jako pokus o nenápadný napodobení Hunger Games. Pokud mam mluvit o obsahu, tak budu klidně kritická, protože to tak je.
Příběh se odehrává v budoucnosti, která neni časově přesně určená. Část světa se rozdělila na 5 sekcí a tak nějak doufaj, že si tim udrží pořádek. To je další věc, nad kterou jsem přemejšlela i v Hunger Games - je sice hezký, že tam píšou o určitý části zemi, která se dozdělila do krajů, ale asi těžko tam budou všechny národnosti, že jo. Tudíž na mě obě knížky působí dojmem, jako by se svět scvrknul na setinu. Ale nevadí. Dalším společným bodem je mladá hrdinka, která se musí potýkat s problémama, na který nebyla připravená a "bejt dospělá".
Ale víte co, já myslim, že tohle je jasný asi každýmu, kdo si přečte jenom ten obsah. Vypadá to, že tu knížku kritizuju, ale zatim jsem hodnotila jenom celkovej obsah knížky. Abych se dostala k píběhu a pohledu na něj, musim říct, že jsem knížku Divergent přečetla jednim dechem (řekla bych doslova, ale to by asi úplně nešlo). Začala jsem číst ráno a skončila jsem okolo 2 hodiny v noci. Příběh mě neskutečně chytl, navzdory všem podobnostem a občasným klišé. Jsem ráda, že jsem se nekoukla dřív na film - vlastně jsem ani nevěděla, že existuje, dokud jsem tu knížku nezačala číst. Trochu mě mrzí, že se do filmů vždycky dávaj tak starý herci, když je přitom hlavním postavám kolem 16 let a 18 let.
Divergent je jedna z knížek, která vás chytí hned od začátku. Nemusela jsem se prokousávat nudnýma pasážema, jak to u spousty knížek bejvá. Rozepsala bych se tu trochu víc, na druhou stranu nechci prozrazovat obsah, protože je docela o co stát. Abych si to shrnula, docela často jsem se bála, nebo teda, byla nervózní, plus jsem se asi dvakrát rozbrečela - a to se mi u knížek stává málokdy. Zkrátka mě to dost dobře vtáhlo. Místama jsem byla trošku zklamaná tim, že se "to dalo čekat". Prostě občas uhodnete, jak co dopadne, ale říkam, to bylo fakt jen občas a netýkalo se to důležitých zvratů v příběhu. Líbí se mi kombinace racionálního uvažování hlavní postavy s fantastickýma věcma, který díky prvnímu bodu nabejvaj na reálnosti a důvěryhodnosti, takže se do toho snadno vžijete.
Je to první ze tří knížek trilogie. Původně jsem myslela, že to bude co knížka, to jinej příběh, ale ne - jsou to na sebe navazující knížky. Momentálně jsem měla den pauzu, takže teď (nebo možná až zejtra) budu zase pokračovat ve čtení.
Určitě doporučuju!
Oukej, když je to "něco jako recenze", alespoň to ohodnotim.



Pro ty, kdo knížku četli

následující dodatek prozrazuje děj knížky

Jo, ať si to přiznáme nebo ne, bylo nám hned jasný, že si Tris vybere Neohroženost, co si budeme namlouvat. Ale přiznam se, že jsem nečekala, že to tam bude tak tvrdý. Skok do vlaku a z vlaku, to jsem tak nějak očekávala. Skok z budovy už moc ne, ale pořád to šlo. Co mě ale docela vyděsilo, byl boj jeden proti jednomu a podobný cvičení. Pořád jsem přemejšlela nad tim, jak by to bylo hrozný ve skutečnosti a smála se sama sobě, že bych se bála udělat i kotrmelec. :D Přišlo mi teda dost přehnaný to, jak Tris po několika dnech popisovala, že se jí vyrýsovala postava a má svaly - sorry, ale za pár dní člověk nezíská svalnatou postavu, ani kdyby cvičil od rána do večera. Čtyřka - tak tomu jsem nejdřív vůbec nevěnovala pozornost, dokud jsem si ho nezačala představovat jako strašně sexy kluka, co ochraňuje holčičku v nesnázích :D Ne, zrovna Čtyřka měl dobře promyšlenej charakter a bylo jasný už ze začátku, že spolu ty dva budou něco mít. Sama jsem přemejšlela, do jaký sekce bych asi chtěla, pro kterou bych se rozhodla, ale ono je to docela těžký, když pořádně nic nevíte o těch ostatních. Upřímně, během knížky jsem se nedokázala rozhodnout ani pro jednu. Pro Neohroženost bych se rozhodla, kdyby tam byly starý pravidla, ty "mírnější". Protože to, co tam zažívali oni, bych fakt nedala, pokud by mě nezachvátil nějakej extra silnej pud sebezáchovy a nepřivalilo by se tak tísíc kilo adrenalinu, ha. Odevzdanost, tam bych nechtěla ani náhodou. Sečtělost - na jednu stranu by mě bavilo to, že člověk je určenej hlavně pro to vzdělávání, ale problém je, že já se učim jen to, co mě baví, takže to by bylo asi těžký :D. Upřímnost - nad tim jsem docela uvažovala, jenomže o Upřímnosti se v knížce skoro nic nepíše. A pak Mírumilovnost, ne, díky. Takže bych se asi rozhodovala nad... ne, já fakt nevim. Kdybych o těch skupinách věděla víc, asi bych se o tom i líp přemejšlelo. Hrozně by mě lákalo vytvořit RPG na téma týhle hry, ale ne formou blogu, to by nikoho nezajímalo. Ale dost keců, zatim jsem přečetla jen první knížku.
Jo, jinak, taky vám přišlo trochu divný, když se Čtyřka prostě probral z tý simulace díky Tris? Jako jasně, že jsem doufala, že se zase potkaj, ale tohle mi přišlo přitažený za vlasy, podle mě to je prostě nemysl a zřejmě by jí zastřelil hned, jak by jí uviděl, takže to mě maaličko zklamalo. A taky mi přišlo dost laciný, jak jí v tom vlaku na konci knížky řekl něco jako "Tak fajn.. Miluju tě!". To mi prostě k Tobiasovi nesedlo, ať jsem se si to snažila představit, jak jsem chtěla.
Hodně mě bavily ty simulace, to bylo dobře vymyšlený, a ta konečná, kde se chtěl Čtyřka s Tris vyspat, to bylo vtipný. :D Ale jestli jsem fakt něco nečekala, tak to, že Tobias je synem Marcuse (jmenoval se Marcus, že jo?). To mě překvapilo. Taky bylo hrozně hezký to, jak se rodiče Tris obětovali. Kupodivu jsem u toho nebrečela tak, jako jsem brečela u toho, kdy se Čtyřka probral :D. Protože mi málem ukápla slza už u toho, kdy na něj zapůsobila ta simulace - říkala jsem si, že to je konec, že se z toho prostě nemůže dostat, a proto mi přišlo trošku divný, když ho z toho dostal v podstatě jen hlas Tris. No, to je jedno. Jo, a štvala mě Christina. A Peter, samozřejmě. Sviňák jeden. Tuhle smyšlenou postavu nesnášim ještě teď.
Takže, to je asi tak všechno, už se docela těšim na další díl. I když už jsem celkem dost unavená na to, abych teď četla. Tak snad zejtra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama