Říjen 2014

Empty

16. října 2014 v 9:37 Zaujalo mě

I'm just dying, my dear.


Because I remember everything.

15. října 2014 v 17:34 Myšlenky
Oh, dear mother, I love you
I'm sorry, I wasn't good enough
Dear father, forgive me
'Cause in your eyes, I just never added up
In my heart I know I failed you, but you left me here alone

Tak co, tati? Jsi spokojenej, co teď máš? Vždycky jsi mi říkal, jak jsem tě zklamala. Ale víš, jak jsi zklamal ty? Když mamka umřela, nepodržel jsi mě. Místo toho jsi mě mlátil a psychicky šikanoval. Každou chvíli jsem slyšela, jak jsem na hovno. Mlátil jsi mě za maličkosti. Bála jsem se cokoliv říct. Chtěl jsi, abych byla společenská, přitom jsem ale před tebou nikdy nesměla vyslovit svůj názor. Nemohla jsem nikdy nic udělat podle sebe. Nemohla jsem si nikam nic napsat, protože jste mi prohrabovali věci. Když jsem něco dělala, bylo to špatně, protožes mi to nenařídil. Když jsem nic nedělala, bylo to taky špatně, protože jsem byla málo samostatná. Vim, že jsem tě zklamala, ale nechal jsi mě tu samotnou. Stačilo mi, že jsem ztratila mámu a tys tu pro mě nebyl. Když jsi zjistil, že se řežu, jenom jsi mi dal úplně klidnou dvouhodinovou přednášku a řekl mi, že jestli chci cejtit fyzickou bolest, budeš mě každej den mlátit. Nikdy jsi neznal svojí sílu. Neznal jsi tu hranici, kterou jsi tak často překračoval. A ode mě čekáš, že teď budu úplně normální člověk, kterej je v psychicky v pořádku?

If I could hold back the rain, would you numb the pain?
'Cause I remember everything.
If I could help you forget, would you take my regrets?
'Cause I remember everything.

Vim, že kdybysme to mohli vrátit, táto, choval by ses stejně. Nic by se nezměnilo. A myslíš, že je to všechno za náma. Divíš se, proč jsem taková, proč jsem tak "šáhlá", divná, proč se všeho bojim a proč nedokážu nikoho mít ráda. Myslíš, že jsem na to všechno zapomněla? Ne, promiň, táto. Protože já si pamatuju úplně všechno. Nesnesu, když mě má někdo rád. Mam pocit, že si to nezasloužim, tak to radši ukončim tak, aby to bolelo nás oba. A proč? Je to divný, když mě má někdo rád, když mi tolik let vlastní táta říkal, jak jsem na hovno a kterej mě za celej život pochválil všehodvšudy dvakrát. Možná si to ani nezasloužim, aby mě někdo vůbec měl kurva rád. Možná to tak fakt je. Možná jsi měl celou dobu pravdu. Možná tvý mlácení za prach v pokoji a za známky bylo opravdu oprávněný. Ne?

Oh, dear brother, just don't hate me
For never standing by you or being by your side
Dear sister, please don't blame me
I only did what I thought was truly right
It's a long and lonely road, when you know you walk alone

Brácha se asi později bude ptát, proč jsem odešla. Řekneš mu pravdu, nebo mu budeš říkat jen to, že jsem odešla prostě kvůli škole? Jak mu vysvětlíš, že se spolu nebavíme? Zalžeš znova a povíš mu, že já jsem ta špatná a najednou jsem se s tebou přestala bavit? Nebo budeš poprvý upřímnej? Budeš se k němu chovat stejně, jako ke mně?
Asi ne. A pokud jo, on taky odejde, táto. A možná ti to potom konečně dojde. Já jenom doufam, že ho nepoštveš proti mě. Pokud jsem někoho z naší povedený rodinky kdy měla opravdu ráda, byl to on. A on měl vždycky rád mě. Nebo si už nevzpomínáš, jak se tě vždycky s vyděšeným pohledem ptal, proč mě mlátíš?

I feel like running away
I'm still so far from home
You say that I'll never change
But what the fuck do you know?
I'll burn it all to the ground before I let you run
Please forgive me, I can't forgive you now.
I remember everything.

Mohla jsem mít zpátky domov. Mohla jsem teď bydlet v bytě po mamce. Ale tys ho prodal. Když jsem ti říkala, ať ho neprodáváš, že v něm budu později bydlet, řekls na to, že si někoho najdu a na ten byt ani nepomyslim. Teď nemam kde bydlet a furt se stěhuju sem tam. Vzal jsi mi ten jedinej domov, kterej jsem kdy měla. Říkáš, že se nikdy nezměnim. Co bys čekal od člověka, kterýmu nikdo nikdy nedal žádnou motivaci a byl mlácenej za každej pokus zavděčit se? Od člověka, kterej byl od 12ti let na všechno sám a nikde nenašel podporu? Nevíš nic. Neznáš mě. A nikdy nebudeš mít šanci mě poznat, protože všechno, co tě vždycky zajímalo, jsi byl ty sám. Celou dobu jsem si to všechno dávala za vinu, ale v poslední době mi došlo, že to nebyla moje chyba. Došlo mi všechno a nezlob se, ale nedokážu ti to teď odpustit a asi toho ještě nějakou dobu nebudu schopná. Promiň, táto, ale já si to všechno pamatuju. Na takový věci se prostě zapomíná špatně.

It all went by so fast;
I still can't change the past
I always will remember everything
If we could start again,
Would that change the end?
We remember everything, everything.

U někoho se takový zacházení projeví tak, že mu jebne a někoho někde přizabije. Někdo se odpráskne sám. Všechno by bylo lepší než to, co mam teď. Nejradši bych nežila. Nedokážu žít normálně. Nevíš, jak hrozně moc bych chtěla. Jeden člověk mě potom, co jsem se odstěhovala, hrozně zklamal. A potom už to jelo. Potom jsem začala bejt zlá. Někoho jsem si našla a potom mu ublížila. Je to tak pořád. Našla jsem jenom jednoho člověka, kterýmu jsem věřila a řekla mu všechno, ale stejně jsem ho odtlačila pryč a udělala mu tolik hnusných věcí, že se uplně uzavřel do sebe. Tohle jsem způsobila já. Víš, vždycky to po nějaký době zase zkusim, ale dopadá to vždycky stejně. Radši to ukončim tak, aby to nevypadalo, že jsem to ukončit chtěla. Nemam na výběr. Vždycky to někoho bolí. A prázdnota přibejvá. Co by sis vybral, táto? Bolest, nebo prázdnotu? Celou tu dobu jsem volila bolest, ale teď už si svým rozhodnutím nejsem tak jistá. Jenomže když zvolim to první, už to nebudu já. To už jsem jednou udělala a stačilo mi to. Tak mi řekni, co by sis vybral? Změnil bys něco, kdybysme se mohli vrátit? Kdybysme mohli začít znova? Jenomže minulost nejde změnit a já nedokážu změnit to, co ve mně zůstalo. Protože si pamatuju úplně všechno.



Marilyn Manson - Coma White + Disassociative

14. října 2014 v 14:04 Covery písniček

Tak jsem po dlouhý době přišla zas s nějakým coverem. Ono je to k naštvání. Nemáte kvalitní mikrofon, sluchátka, ani místo, kde byste mohli zpívat. Stejně to platí i pro tyhle covery. Člověk do toho nemůže dát všechno.
Moc písniček od Mansona nejde přezpívávat, co se mě týče. Mansona zbožnuju a nejradši bych udělala covery na všechny jeho písničky :D Ale ještě na to mít hlas a místo, kde by nebyl slyšet řev, haha.

Coma White

Interpretace týhle písničky je vcelku jednoduchá. Je o bolesti. O holce, která věří, že když bude brát drogy (nebo snad antidepresiva), vezme to její bolest pryč. Snaží se ochránit sama sebe před životem tim, že bere drogy.
Taky říká, že drogy vám nepomůžou udělat život lepším; změní vás v někoho jinýho, ale nikdy neutečete problémům, který máte ve skutečným životě. Ale výnam, kterej to má pro Mansona, je trochu jinej. V jednom interview řekl, že Coma White je o někom, na kom mu hodně záleželo, ale nemohl nic dělat s jeho problámama.
"You were from the perfect word, a world that threw me away today.."
Vytvořila si dokonalej falešnej svět, ve kterým si žila, a nikoho do něj nepustila.




Disassociative

Tahle písnička mluví o stavu světa, do kterýho jsme přišli, o tom, jak jsme materialistický, než abysme spíš věřili sami v sebe (Your world was killing me, disassociative). Ale jestli tu něco převažuje, je to samota.
"I can never get out of here
I don't wanna just float in fear
Dead astronaut in space"
Je zajímavý, jakýma způsobama jdou věci a pocity vyjádřit. Chováme se bezohledně, nevážíme si toho, co máme (Sometimes we walk like we were shot through our heads, my love. We write a song in space like we are already dead and gone). Tyhle dvě písničky pro mě celkově dost znamenaj.



Děkuju za případný shlídnutí. Věřim, že jednou se mi podaří vydělat na pořádný příslušenství a najít místo, kde bych se tomu mohla věnovat.

Mumford & Sons - Hopeless Wanderer

13. října 2014 v 15:38 Hudba

Mumford & Sons - Hopeless Wanderer


Kapelu Mumford & Sons sice znam, ale moc písniček jsem od nich neslyšela. Mam takovej blbej zvyk, že když je nějaká kapela nebo interpret moc známej, tak si od něj nic nepouštim, nebo si maximálně pustim jednu písničku a rovnou jí odsoudim. Ale dneska jsem si pustila Hopeless Wanderer od týhle skupiny a musim říct, že se mi fakt hodně zalíbila. Jak klipem, tak hudbou. Co se týče kombinace klipu, hudby a textu, myslim, že právě to je trošku jiný, než u jiných písniček. Text je totiž vcelku smutnej, ale klip optimistickej, ke konci dost komickej a jakoby parodující. Jako by si z toho neštěstí dělali srandu, a to se mi líbí. Člověk si řekne, že z každý situace si můžeme vzít něco dobrýho a nebrat všechno tak strašně vážně. U písniček málokdy úplně porozumíte textu a právě text je pro mě jedna z nejdůležitějších věcí. Tady se dobře sešla kombinace jak dobrý hudby, tak textu i videoklipu. Většině textu jsem ale neporozuměla, tak jsem trochu hledala na netu a našla jsem docela zajímavý vysvětlení. Ale abyste věděli, jak zní text písničky, dávam odkaz na text a překlad (na překlad většinou moc nekoukam, protože pokud ten člověk vyloženě nezná význam tý písničky, nemůže to ani dobře přeložit). TEXT A PŘEKLAD.

Význam textu:

1.) Za prvý to můžeme brát hlavně z citovýho hlediska. Můžou zpívat o člověku, kterej se bojí se do někoho zamilovat, bojí se, že bude spoutanej, protože se celej život potuloval.
"Hold me fast because I'm a hopeless wanderer" Chce se změnit a míří tuhle větu na člověka, pro kterýho je ta písnička zřejmě napsaná.
"Wrestled long with my youth" Tohle zní trochu jako by nechtěl zestárnout a proto se nikdy neusadil. Myslí si, že když bude dál utíkat od povinností, zůstane pořád mladej.
"And I will remember the words that you said you brought me out from the cold, now how I long how I long to grow old"
"And I will learn to love the skies I'm under" Naučí se, jak zůstat na jednom místě, zestárnout a bejt šťastnej, dokud je s těma, který miluje. Mam z toho pocit, jakoby nabádal toho, koho miluje, aby změnil jeho způsoby.

2.) Biblický obrazy. Ráda bych to vysvětlila všechno, ale je toho hrozně moc. Obecně je o týhle skupině známo, že v písničkách hodně odkazujou na Bibli. Příklad:
I think the first verse refers to the Garden of Eden and how Adam and Eve felt shame and wanted to hide, but ultimately it is better to be known fully than to hide. "I will call you by name/ I will share your road" is reminiscent of Saul's conversion into Paul when he is called by name on the road to Damascus. There are other moments in the Bible when people were joined on the road by Jesus. The "click in my head" can refer to how some Christians choose to remember scripture as a way to return to the right course (Prov. 3:5-6).
I think the song shifts in perspective, being a hopeless wanderer in the portions that are "leave that click in my head" and God/Jesus/Holy Spirit in response "When your hope's on fire...I will share your road." I see it as a moment of re-conversion, so to speak.


Stále sbírám kousky lásky

2. října 2014 v 22:47 Myšlenky
Nevěděla jsem, jak článek pojmenovat, tak jsem napsala to první, co jsem slyšela v písničce. Dýl jsem sem nic nenapsala a myslim, že většinu věcí si i necham pro sebe. Měla jsem takový období (trvající cca 3 tejdny), kdy jsem byla někdo jinej. Jak to jenom vysvětlit, že jo. Nechtěla jsem bejt já. Ta blbka, co zničí všechno, na co se jenom podívá. Ale neni tak lehký utýct před sebou, co? Bylo to konkrétně po tom, co mi jeden nejmenovanej kluk naznačil, že jsem mu v podstatě jedno. Kluk, se kterým mi bylo fajn. Ale to se stává. Zrušila jsem si facebook, už jsem tam tak přes 2 tejdny nebyla a vůbec mi to nechybí - fakt ne. Sem se mi taky moc psát nechce, vlastně se mi nechce nic moc, co je spojený s reálným životem. Ale cítim, že se ty období zase mění. Myslim, že to špatný zas odchází do ústraní a to dobrý možná vychází na světlo. Prostě mam ten pocit. Vždycky se to střídalo ob pár měsíců, tak by se to mohlo vystřídat znova. Ale vlastně mi je docela fajn. Nějak mi jeblo a odstěhovala jsem se... jinam. Dneska jsme odvezli poslední věci. Museli jsme to vézt dodávkou. Míjeli jsme mojí školu, viděla jsem ty lidi, viděla jsem... hodně vzpomínek. Bylo to takový celý melancholický (až na ten těžkej nábytek, ten moc melancholickej nebyl, ok?). Takže jsem jinde. A jsem zvědavá. Možná právě proto mam pocit, jako bych to špatný nechala za sebou. Kdo ví, jestli se tam vůbec někdy vrátim, byť jen na pár hodin. Potřebovala jsem odejít, bylo tam moc špatných věcí a vzpomínek, zvlášť v tom bytě, ve kterým jsem bydlela. Co se týče praktičnosti, dojíždění do školy bylo na nic. Dala jsem za den tak stovku jen za cesty a musela jsem vstávat hrozně brzo.
Ale na tom všem mi už nezáleží; konečně jsem pryč. Začne něco novýho, tak schválně. Kdo ví, co se může stát. Mějte se fajn :)