Because I remember everything.

15. října 2014 v 17:34 |  Myšlenky
Oh, dear mother, I love you
I'm sorry, I wasn't good enough
Dear father, forgive me
'Cause in your eyes, I just never added up
In my heart I know I failed you, but you left me here alone

Tak co, tati? Jsi spokojenej, co teď máš? Vždycky jsi mi říkal, jak jsem tě zklamala. Ale víš, jak jsi zklamal ty? Když mamka umřela, nepodržel jsi mě. Místo toho jsi mě mlátil a psychicky šikanoval. Každou chvíli jsem slyšela, jak jsem na hovno. Mlátil jsi mě za maličkosti. Bála jsem se cokoliv říct. Chtěl jsi, abych byla společenská, přitom jsem ale před tebou nikdy nesměla vyslovit svůj názor. Nemohla jsem nikdy nic udělat podle sebe. Nemohla jsem si nikam nic napsat, protože jste mi prohrabovali věci. Když jsem něco dělala, bylo to špatně, protožes mi to nenařídil. Když jsem nic nedělala, bylo to taky špatně, protože jsem byla málo samostatná. Vim, že jsem tě zklamala, ale nechal jsi mě tu samotnou. Stačilo mi, že jsem ztratila mámu a tys tu pro mě nebyl. Když jsi zjistil, že se řežu, jenom jsi mi dal úplně klidnou dvouhodinovou přednášku a řekl mi, že jestli chci cejtit fyzickou bolest, budeš mě každej den mlátit. Nikdy jsi neznal svojí sílu. Neznal jsi tu hranici, kterou jsi tak často překračoval. A ode mě čekáš, že teď budu úplně normální člověk, kterej je v psychicky v pořádku?

If I could hold back the rain, would you numb the pain?
'Cause I remember everything.
If I could help you forget, would you take my regrets?
'Cause I remember everything.

Vim, že kdybysme to mohli vrátit, táto, choval by ses stejně. Nic by se nezměnilo. A myslíš, že je to všechno za náma. Divíš se, proč jsem taková, proč jsem tak "šáhlá", divná, proč se všeho bojim a proč nedokážu nikoho mít ráda. Myslíš, že jsem na to všechno zapomněla? Ne, promiň, táto. Protože já si pamatuju úplně všechno. Nesnesu, když mě má někdo rád. Mam pocit, že si to nezasloužim, tak to radši ukončim tak, aby to bolelo nás oba. A proč? Je to divný, když mě má někdo rád, když mi tolik let vlastní táta říkal, jak jsem na hovno a kterej mě za celej život pochválil všehodvšudy dvakrát. Možná si to ani nezasloužim, aby mě někdo vůbec měl kurva rád. Možná to tak fakt je. Možná jsi měl celou dobu pravdu. Možná tvý mlácení za prach v pokoji a za známky bylo opravdu oprávněný. Ne?

Oh, dear brother, just don't hate me
For never standing by you or being by your side
Dear sister, please don't blame me
I only did what I thought was truly right
It's a long and lonely road, when you know you walk alone

Brácha se asi později bude ptát, proč jsem odešla. Řekneš mu pravdu, nebo mu budeš říkat jen to, že jsem odešla prostě kvůli škole? Jak mu vysvětlíš, že se spolu nebavíme? Zalžeš znova a povíš mu, že já jsem ta špatná a najednou jsem se s tebou přestala bavit? Nebo budeš poprvý upřímnej? Budeš se k němu chovat stejně, jako ke mně?
Asi ne. A pokud jo, on taky odejde, táto. A možná ti to potom konečně dojde. Já jenom doufam, že ho nepoštveš proti mě. Pokud jsem někoho z naší povedený rodinky kdy měla opravdu ráda, byl to on. A on měl vždycky rád mě. Nebo si už nevzpomínáš, jak se tě vždycky s vyděšeným pohledem ptal, proč mě mlátíš?

I feel like running away
I'm still so far from home
You say that I'll never change
But what the fuck do you know?
I'll burn it all to the ground before I let you run
Please forgive me, I can't forgive you now.
I remember everything.

Mohla jsem mít zpátky domov. Mohla jsem teď bydlet v bytě po mamce. Ale tys ho prodal. Když jsem ti říkala, ať ho neprodáváš, že v něm budu později bydlet, řekls na to, že si někoho najdu a na ten byt ani nepomyslim. Teď nemam kde bydlet a furt se stěhuju sem tam. Vzal jsi mi ten jedinej domov, kterej jsem kdy měla. Říkáš, že se nikdy nezměnim. Co bys čekal od člověka, kterýmu nikdo nikdy nedal žádnou motivaci a byl mlácenej za každej pokus zavděčit se? Od člověka, kterej byl od 12ti let na všechno sám a nikde nenašel podporu? Nevíš nic. Neznáš mě. A nikdy nebudeš mít šanci mě poznat, protože všechno, co tě vždycky zajímalo, jsi byl ty sám. Celou dobu jsem si to všechno dávala za vinu, ale v poslední době mi došlo, že to nebyla moje chyba. Došlo mi všechno a nezlob se, ale nedokážu ti to teď odpustit a asi toho ještě nějakou dobu nebudu schopná. Promiň, táto, ale já si to všechno pamatuju. Na takový věci se prostě zapomíná špatně.

It all went by so fast;
I still can't change the past
I always will remember everything
If we could start again,
Would that change the end?
We remember everything, everything.

U někoho se takový zacházení projeví tak, že mu jebne a někoho někde přizabije. Někdo se odpráskne sám. Všechno by bylo lepší než to, co mam teď. Nejradši bych nežila. Nedokážu žít normálně. Nevíš, jak hrozně moc bych chtěla. Jeden člověk mě potom, co jsem se odstěhovala, hrozně zklamal. A potom už to jelo. Potom jsem začala bejt zlá. Někoho jsem si našla a potom mu ublížila. Je to tak pořád. Našla jsem jenom jednoho člověka, kterýmu jsem věřila a řekla mu všechno, ale stejně jsem ho odtlačila pryč a udělala mu tolik hnusných věcí, že se uplně uzavřel do sebe. Tohle jsem způsobila já. Víš, vždycky to po nějaký době zase zkusim, ale dopadá to vždycky stejně. Radši to ukončim tak, aby to nevypadalo, že jsem to ukončit chtěla. Nemam na výběr. Vždycky to někoho bolí. A prázdnota přibejvá. Co by sis vybral, táto? Bolest, nebo prázdnotu? Celou tu dobu jsem volila bolest, ale teď už si svým rozhodnutím nejsem tak jistá. Jenomže když zvolim to první, už to nebudu já. To už jsem jednou udělala a stačilo mi to. Tak mi řekni, co by sis vybral? Změnil bys něco, kdybysme se mohli vrátit? Kdybysme mohli začít znova? Jenomže minulost nejde změnit a já nedokážu změnit to, co ve mně zůstalo. Protože si pamatuju úplně všechno.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama