Stále sbírám kousky lásky

2. října 2014 v 22:47 |  Myšlenky
Nevěděla jsem, jak článek pojmenovat, tak jsem napsala to první, co jsem slyšela v písničce. Dýl jsem sem nic nenapsala a myslim, že většinu věcí si i necham pro sebe. Měla jsem takový období (trvající cca 3 tejdny), kdy jsem byla někdo jinej. Jak to jenom vysvětlit, že jo. Nechtěla jsem bejt já. Ta blbka, co zničí všechno, na co se jenom podívá. Ale neni tak lehký utýct před sebou, co? Bylo to konkrétně po tom, co mi jeden nejmenovanej kluk naznačil, že jsem mu v podstatě jedno. Kluk, se kterým mi bylo fajn. Ale to se stává. Zrušila jsem si facebook, už jsem tam tak přes 2 tejdny nebyla a vůbec mi to nechybí - fakt ne. Sem se mi taky moc psát nechce, vlastně se mi nechce nic moc, co je spojený s reálným životem. Ale cítim, že se ty období zase mění. Myslim, že to špatný zas odchází do ústraní a to dobrý možná vychází na světlo. Prostě mam ten pocit. Vždycky se to střídalo ob pár měsíců, tak by se to mohlo vystřídat znova. Ale vlastně mi je docela fajn. Nějak mi jeblo a odstěhovala jsem se... jinam. Dneska jsme odvezli poslední věci. Museli jsme to vézt dodávkou. Míjeli jsme mojí školu, viděla jsem ty lidi, viděla jsem... hodně vzpomínek. Bylo to takový celý melancholický (až na ten těžkej nábytek, ten moc melancholickej nebyl, ok?). Takže jsem jinde. A jsem zvědavá. Možná právě proto mam pocit, jako bych to špatný nechala za sebou. Kdo ví, jestli se tam vůbec někdy vrátim, byť jen na pár hodin. Potřebovala jsem odejít, bylo tam moc špatných věcí a vzpomínek, zvlášť v tom bytě, ve kterým jsem bydlela. Co se týče praktičnosti, dojíždění do školy bylo na nic. Dala jsem za den tak stovku jen za cesty a musela jsem vstávat hrozně brzo.
Ale na tom všem mi už nezáleží; konečně jsem pryč. Začne něco novýho, tak schválně. Kdo ví, co se může stát. Mějte se fajn :)



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama